Celebrity č.6

2. prosince 2012 v 16:09 | Jane |  Celebrity
Celebrity kapitola č.6


Opět proběhlo česání, líčení a šacení jako na gala večer s prezidentem. Vybrala jsem si černé koktejlové šaty, které zvýrazňovaly postavu a měly rukávek, takže zakrývaly modřinu, která mi zůstala po milém panu Jacksonovi a která během hodiny získala barvu fialových hroznů. Na žebrech jsem měla obrovský šrám a při nádechu mne v nich píchalo, krvácení na nohou se mi podařilo zastavit, ale v lodičkách to bylo peklo. Ne, že bych si chtěla ztěžovat, ale na večírek jsem byla opravdu ve skvělé formě.
Jako bych byla mírně mentálně zaostalá, musela jsem projít revizí od Lucy. Naštěstí uznala, že jsem večírku schopná. Když jsem jí tuto mírně ponižující okolnost vytkla, odsekla, že po tom co jsem přišla zamazaná od benzínu, mne prostě musí kontrolovat. Radši jsem nic neříkala, protože jedna hádka denně mi stačí. Má hrdost však dostala citelný zásah.
Julii už bylo také dobře, tak jsme mohli vyrazit. Naštěstí se tento večer již obešel bez partnerů, tak jsem se nemusela bát trestu smrti, který mi hrozil od milého pana Jacksona. Když jsem si uvědomila, že on tam nejspíš bude také bylo pro změnu mírně nevolno mě. Další fyzickou konfrontaci bych určitě nepřežila.

Vešli jsme do přezdobeného sálu, kde se nás u dveří ujal průvodce a usadil nás. Lucy dostala prominentní místo vpředu mezi hvězdami a my jsme seděli vzadu u okna. Což mi celkem vyhovovalo, měla jsem přehled co se kde děje. Takže bych se případnému atentátu mohla celkem slušně vyhnou skokem z okna. Kdyby někdo věděl, co se mi honí hlavou, opravdu by mne zbavili svéprávnosti.
Po půl hodině, kdy se nic nedělo a hrála pohřební hudba jsem začala mírně zívat a hlava mi padala na rameno, což Julii dost bavilo. Právě jsem začala přemýšlet o dezerci, když se konečně začalo něco dít. Na podium vyšla ta nepříjemná ženská ze včerejška a začala uvádět nějakým strašně dlouhým a nudným proslovem, který jsem po minutě neměla sílu poslouchat, protože tolik superlativů by moje uši neunesly. Na podium byl pozván nějaký fousatý chlap a další proslov. Už chápu, proč jsou ty jejich večírky tak náročné, tohle vydrží opravdu jen tvrdá nátura.
" To je nějaká nová soutěž? Kdo bude nejhůř kecat?" Julie vyprskla smíchy, což pobouřilo naše okolí, které bylo řečí zjevně fascinováno.

Po hodině a půl této rafinované agonie se za ohromného potlesku na podiu objevil herec Harrison Ford. To nás přimělo probrat se z tranzu.
" Tak to byl ten cirkus." Pronesla Julie chápavě.
Říkal, že je rád mezi takovýmito milými lidmi, ale naštěstí to ukončil brzy a kultivovaně.
Pak konečně přišla na řadu Lucy a další umělci se svými vystoupeními. Měla nacvičené nové vystoupení s vlastní choreografií a před ním děkovala za podporu a jmenovala nás, až jsme se s Julií červenaly rozpaky.

Po ní vystupovaly Jacksonovi. Byla jsem zvědavá, protože jsem to včerejší varieté prošvihla. Musím uznat, že jsou opravdu dobří. Dokázali rozpohybovat každého v hledišti a Michael, ten plachý klučina, byl naprosto elektrizující. Jeho pohyby byly plné energie, která vyzařovala z každého jeho póru.
Zatleskali jsme a začala konečně volná zábava.
Zóny oddělující poddané a šlechtu, byly ku podivu zrušeny a uprostřed sálu byl uvolněn parket.
Přesunuli jsme se k jinému stolku blíže baru a k mému překvapení obsluhoval Fred. Lucy se k nám přišla na chvíli posadit, ale neustále ji pronásledovali cizí lidé, aby jí gratulovali. Po půl hodině mne tak bolela sanice od neustálých úsměvů a navíc jsem postřehla černou formaci bratří Jacksonů, jak se nebezpečně přibližují k našemu stolu. Neváhala jsem ani minutu, omluvila se a vydala se na průzkum toalet, co kdyby měl tatík sebou dneska zbraň. Navíc má ruka potřebovala zkontrolovat, protože po několika nenápadných pokusech o zdvihnutí sklenice s vodou jsem dostala podezření, že mám poslední stadium Parkinsonovi choroby. Ruka se mi tak třásla, že jsem vodu lila všude kolem. Naštěstí byla Julie v tranzu z těch proslovů a ničeho si nevšimla.

Prošla jsem mezi různými hloučky důležitě se tvářících smokingů a ocitla se na chodbě. Vydechla jsem si a o poznání lehčím krokem se vydala na toalety. Kupodivu tam nikdo nebyl. Zamkla jsem dveře a opatrně vyhrnula rukáv šatů. Ještě, že k večeři jsem měla jen pár preclíků, protože to co jsem uviděla, bylo pouze pro silné žaludky. Ruku jsem měla od lokte fialovo- černou a nateklou tak, že se mi rukáv do kůže pěkně zařezával. Proklínala jsem Jacksona ještě víc, namočila jsem ručník do studené vody a pokusila se ho přiložit na podlitinu. Bolestí jsem ručník upustila a ten mi přistál rovnou v klíně, kde se začala tvořit velice výmluvná mokrá skvrna.
" K sakru.." zaklela jsem a vyskočila ze židle.
" Já se na to…" Vzteky jsem byla rozzuřená do běla.
Rozhodla jsem se, že plesání bylo dnes už tak akorát a v tomhle stavu jsem se tam stejně vrátit nemohla. Sebrala jsem ručník, opatrně ho omotala kolem ruky, zkontrolovala jsem, jestli na chodbě nikdo není a vyrazila ven. Jenže mému utrpení neměl být konec. Z protějších dveří pánských toalet v tu samou chvíli vyšel a kdo jiný než Michael. Nevěřícně jsme na sebe zírali. Já ve tváři výraz jako by mne přistihl při něčem velice nemravném a on jako bych právě přilétla z kosmu.
" Promiňte.." vyrazila jsem ze sebe a pokusila se kolem něj projít co nejrychleji a nevnímat mokré šaty, které se mi lepily na stehna.
Z leknutí se však probral velice rychle. Popadl mne za ruku s ručníkem a strhl mne za obrovskou vázu s květinami. Zařvala jsem jako na lesy, jednak úlekem jednak bolestí, kterou se mi podlamovala kolena a dělalo se mi už opravdu špatně. Opřela jsem se o stěnu a snažila se neomdlít.
" Tenhle chlap mě bude mít opravdu na svědomí" pomyslela jsem si.
Myslím, že něco říkal, ale to už jsem měla před očima černo a v uších mi burácel vodopád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs.Zoy Mrs.Zoy | Web | 2. prosince 2012 v 16:15 | Reagovat

peknéé

-------------------
3.Mrs.zoy
http://ashley-15.blog.cz/1211/1-kolo-velke-prosincove-souteze

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama