Neverland and me č.20

19. února 2013 v 19:45 | Jane |  Neverland and me

Neverland 20

Doufám, že mě nezabijete za to skoro měsíční mlčení, jak jen ten čas letí, když se člověk při psaní diplomky strašně nudí.
Takže, je tady pokračování výplodů mé fantazie. Doufám, že se budete dobře bavit a zapojíte i svoji fantazii, aby jste si to pořádně užili.

Mám vás ráda, Jane.
-----------------------------------------------------------------------

Probrala jsem se snad ještě unavenější, než jsem šla spát. Protáhla jsem si nohy, které vážily mnohem víc než obvykle.
S povzdechem jsem se otočila na druhý bok a nakopla Michaela pěkně tvrdě do holeně. Moje vina to ale nebyla, protože ležel schoulený na mé půlce postele.
"Musíme začít spát odděleně, jinak tě ve spánku jednou zabiju." Můj pokus o vtip
" Dokážeš si představit ti titulky v novinách? Rozmačkala Michaela Jacksona v posteli." Má smysl pro humor.
" Byli by jsme hitem měsíce, kdybych si koupila akcie do konce života nemusím pracovat." Ležela jsem se zavřenýma očima, neměla jsem sílu je otevřít.
"Jsi tak praktická žena" zavtipkoval.
" Ne jsem spíš líná."
" No je pravda, že jsem nikdy neviděl nikoho usnout rychleji než tebe."
" Jsem svým způsobem umělec, a tohle umění jsem dovedla k dokonalosti."
" Je s tebou sranda."
" Spousta žen touží po tom, aby s nimi byla v posteli sranda. Mám fakt štěstí." Ironie v mém hlase mu asi neušla, protože nic neodpověděl. Musela jsem dokonce otevřít jedno oko, abych zkontrolovala jeho reakci. Sledoval mě zamračeně, asi jsem zase brnkla na nějakou bolavou strunu. Tak jsme tak na sebe koukali a snažili se přečíst myšlenky toho druhého.
" Spal jsi vůbec?" vypadal totiž, že vůbec ne. Rukou jsem mu odhrnula pramínek vlasů, co mu spadl do očí. Zachytil moji ruku a políbil mne na otevřenou dlaň.
" Ne, když ležím vedle tebe tak je těžké usnout."
" Já ti nabízela, že půjdu na gauč. Vyspala bych se i na hromadě kamení. Kolikrát jsem tě vlastně nakopla?"
" Víš, tvoje ostrá kolena nejsou ten hlavní problém." A už jsem věděla, kam směřuje.
"Všechno bude v pořádku, to ti slibuji." Ale asi jsem se spletla, myslela jsem si, že se mu honil hlavou ten soud a stav jeho domu. On však neodpověděl a svojí rukou putoval až k mému rameni. Zajel rukou k mé šíji a pevně mě uchopil za krk. Oči jsem měla doširoka otevřené během vteřiny a čekala jsem, co se bude dít dál. Dech se mi zrychlil a jeho přítomnost necelých 40 cm ode mne začala být nesnesitelná. Uměl kolem sebe šířit neuvěřitelné vibrace, které vám neumožnili vnímat nic jiného než jeho. Pochopila jsem, jak může ovládat ty davy lidí, pouze tím že dokázal ovládat sám sebe. Bohužel jsem ale měla pocit, že tímhle může ovládat taky mě a z toho mi běhal mráz po zádech. Věřím, že on si to neuvědomoval, jen chtěl být romantický. Mně však jeho ruka na zátylku pálila jako rozžhavené železo, kterým mě chtěl připoutat ve svém světě.
Opatrně jsem jeho ruku sundala a doufala, že se zase neurazí. Nějak jsem měla pocit, že by k tomu, k čemu se schylovalo už delší dobu, mělo dojít, až to bude moje rozhodnutí a ne jeho radiové vlnění.
" Kolik je hodin?" pokusila jsem se nenásilně přesunout konverzaci na jinou kolej. Ukázalo se, že tahle kolej byla stovky kilometrů daleko a vlak nám vykolejil. Michael se na mě podíval jako raněná srna. Modlila jsem se, aby nezačal brečet. Jako náplast na ego jsem mu také na dlaň dala polibek a odešla jsem rozdýchat tohle dusno pod sprchu. U mě to fungovalo u něj očividně ne.
Když jsem totiž dokončila psychickou očistu a sáhla po osušce, kterou jsem si 100% hodila přes hranu sprchového koutu, nebyla tam. Opatrně jsem otevřela dveře sprchy a vykoukla do místnosti. Po osušce nebylo nikde ani památky, za to Michael se opíral o dveře jen v černých kalhotách bez košile a očividně si to moc užíval, já už tak ne. Schovávala jsem se za zamlženou průhlednou stěnou a došlo mi, že tam mohl stát celou dobu a asi shlédl pěkné domácí video. Diskutovat s ním jsem nehodlala, zavřela jsem dveře a pustila znovu vodu, aby se náhodou moje ochranná clona nezačala vypařovat. Najednou se dveře prudce otevřely a Michael tak jak byl oblečený nebo spíš neoblečený pouze v kalhotách vlezl za mnou pod proudy vody. Lekla jsem se tak, že jsem nekřičela ani si nechránila svoje roucho Evino. Jen jsem zírala s ústy otevřenými dokořán. Ve chvíli byl celý mokrý a potůčky vody mu stékaly i z vlasů. Pokusila jsem se zastavit tekouc í vodu, ale nedovolil mi to. Uchopil mě za zápěstí a ruku pevně přitiskl k okachlíkované stěně ve výši mé hlavy.

V téhle malé chvíli v tomhle malinkém koutku prostoru jsme si oba dva uvědomili, že už se bránit nebudu.

Naše těla se k sobě přitiskla. Jeho ruce bloudily po mém těle a nevynechaly jediný centimetr. Jeho mokré kalhoty se nám nepříjemně lepily na kůži. Rozepnula jsem knoflík u pásku kalhot a ty mu vlastní vahou sklouzly ke kotníkům. Obratně je odkopl do rohu a nepřestával se polibky věnovat mému krku.
Pevně mě uchopil v pase a zvedl. Bohužel se sprcha ukázala na takovéhle milostné manévry dost malá. Když jsem mu obtočila nohy kolem pasu, narazila jsem zády přímo na baterii sprchy. Bolestně jsem zaskučela a přitiskla se k jeho hrudníku. Opatrně mě postavil na zem a vypnul vodu.
"Jsi v pořádku?" hlas měl chraplavý vzrušením.
" Ano, ale nemáš tady pohodlnější místo?" políbil mne, pak nevím odkud, vykouzlil dvě osušky, do kterých jsme se zabalili.
V koupelně jsme se na sebe poněkud nervózně podívali. Vypadal s tím ručníkem kolem pasu neodolatelně. Nedal mi ale moc času si ho prohlížet. Popadl mě do náručí, rozrazil dveře koupelny a zamířil k posteli. Mokré vlasy se mi lepily na nahá ramena a ku podivu i na jeho ramena. Podivila jsem se, kdy mi stačily takhle narůst. Mé zmatené myšlenky však opět přitáhl k sobě, když mě položil na postel a bez čekání mne pod sebou uvěznil. A po chvíli myšlenky úplně zmizely.
Jeho pohyby se staly naléhavé, pevně mě k sobě tiskl, nedovolil mi se od něj odtáhnout. Chtěl mě vlastnit a to doslova. A mně se to líbilo. Nešlo v tom už vůbec o naše těla, to naše duše se chtěli stát jednou a mi se je snažili následovat. Pronikl do mě, bylo to nejintenzivnější spojení, jaké jsem kdy prožila. Mé tělo se pohybovalo proti tomu jeho jako by ho znalo už tisíce let. Ztratila jsem pojem o čase, místě i vesmíru. V jednu chvíli mne uchopil za krk a donutil, abych se na něj podívala. Políbil mě hladově a prudce mě strhl na sebe. Nepřestal mě pevně držet za boky a posadil se. Zajela jsem mu oběma rukama pevně do vlasů a pevně je chytila. Donutila jsem ho zaklonit hlavu a políbila ho na krk. On to zopakoval, ale jeho ruce zůstaly v mých vlasech. Opět jsme změnili polohu, miloval se stejně, jako tančil, rychle, intenzivně a nebezpečně.
Netuším, jak dlouho trvalo, než naše těla nevydržela intenzitu přítomnosti toho druhého a vybuchla v extázi. Stále mě pevně svíral, propletl své nohy s mými a přitáhl mé tělo, co nejtěsněji to šlo. Nikdo nechtěl zničit slovy ten pocit, co v nás zůstal.
Otřásla jsem se zimou, vlasy jsem měla stále mokré a na těle mi naskakovala husí kůže. Přetáhl přes nás pokrývku. Chvěla jsem se sílou toho, co jsem právě prožila. A určitě jsem věděla, že ani jemu se tohle ještě s nikým nestalo.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jay Jay | E-mail | 21. února 2013 v 1:35 | Reagovat

Mazec, 20 kapitol napětí a očekávání a tobě se to skutečně podařilo skvostně vyvrcholit. Jsem zvědav na pokračování :-)

2 hanylen hanylen | E-mail | Web | 11. června 2013 v 2:15 | Reagovat

Jane, jsem bez dechu - povedlo se ti to dokonale!! Jen nevím jak teď usnu, čekají mě divoké sny. Tak si nechám pokračování na zítra.... ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama