takové něco č. 4

1. října 2013 v 7:45 | Jane |  SW
Kapitola č.4

Došla na okraj plochy a usadila se na bednu od kabelů. Váhavě ji následoval a sedl si proti ní. Čekal, co se stane, ale jen tam tak seděli a hleděli na sebe. Po chvíli pokývala hlavou zavřela oči a zhluboka se nadechla. Jemně se dotkla černého bodu v jeho mysli, o kterém již dlouho věděl. Měla ho každá bytost, kterou potkal, jen jeho účel mu unikal. Kdykoliv se snažil o někoho tímto bodem proniknout dokázalo tohle malé místečko vytvořit tak silný odpor, že ho to odhodilo přes celou místnost.
" Víš na co máš tohle?" zatlačila o něco silněji a on ucítil jak jeho bytost proti útoku protestuje.
" Má ho každý koho jsem potkal, ale není možné tímto místem proniknout."
" A víš proč?" zamyslel se, ale už předem věděl, že odpověď mu jako vždy unikne.
" ne"
" Nezkusil si místo toho abys se snažil to místo odstranit, do něj vstoupit? Otevři svoji mysl, ale ne jen na povrchu otevři sám sebe všemu, co tě obklopuje. Zapomeň na smysly a vědomosti, které máš. Prostor je nekonečný a nic není nemožné. Můžeš si sám utvářet prostor kolem sebe." Vůbec netušil co to má znamenat. Pokoušel se uchopit ten nepatrný kousek temnoty, ale pořád mu unikal.
" Udělej to!" A pak se to stalo, našel malinkou skulinku, kterou prosvítalo jasné světlo. Musel vyvinout značné úsilí aby překonal odpor, kterým se jeho mysl bránila všemu neznámému. Děsilo ho to co je na druhé straně ale věděl, že pokud teď couvne, další příležitost už mít nebude. Oprostil se od všeho kolem sebe a od sebe samotného, své ego nechal sedět na bedně s kabely a celou bytostí vstoupil do prostoru. Oslnilo ho zářivé světlo. Z počátku nepoznával tvary ani barvy byl schopen vnímat jen zář. Po chvíli se začaly z okolí vynořovat obrysy prostoru. Překvapilo ho, že stále svým způsobem sedí na bedně ale jeho tělo se změnilo nebo spíše způsob jakým ho vnímal, se změnil.
Jeho tělo vyzařovalo slabou nafialovělou barvu, která vytvářela v okolním prostoru slabou auru. Pohnul rukou a ta jako by jen zpomaleně následovala tu zářící ruku. Uvědomil si, že je před ním další zdroj světla, tenhle byl však jasnější. Světlo mělo jasnou zlato perleťovou barvu. Když se jeho smysly přizpůsobily uvědomil si, že ta záře vychází z postavy sedící naproti němu.
Celé její tělo bylo tvořeno jen světlem, ne jako to jeho, které pouze matně světélkovalo. Začala se pohybovat směrem k němu vypadalo to jako by prostorem plula.
" Kolik bolesti vydržíš Jedi?" něž se stačil zamyslet tak do uchopila za obličej a doslova vytrhla jeho duši z fyzického těla. Nikdy ve svém životě nezažil takovou bolest, nemohl myslet, nemohl ani křičet. Propadl se do temnoty a v ní už zůstal. Kolem něj se začaly objevovat hvězdy planety a souhvězdí. Jeho vědomí se rozpínalo, byl schopen vnímat všechny živé bytosti na každé planetě, slyšel myšlenky lidí a cítil každý pohyb zvířat. Byl vším a ničím.
Pohyboval se prostorem čím dál tím rychleji snažil se pohyb zbrzdit, ale nešlo to. Neviditelná síla ho táhla dál a dál. Přibližoval se k planetě podle polohy hvězd poznal, že je to Yavin 4. Letěl tak rychle, že bylo nevyhnutelné, že se zřítí na planetu. Rychlost mu zatemnila smysly a on tvrdě dopadl na povrch.
Probral se a bolelo ho celé tělo. Pokusil se zvednout a zjistil, že má zlomená žebra.
" Pomalu pistolníku." Skláněla se nad ním v nadýchaném bílém županu. Snažil se na ní dosáhnout, ale byla moc daleko. Pak si uvědomil, že leží v metr hlubokém kráteru a jeho zlomená žebra začala dávat smysl. Seskočila k němu do kráteru a sklonila se k němu. Zavřela oči a on opět uviděl tu neuvěřitelnou záři. Pronikla mu hrudníkem a neuvěřitelnou silou mu ve vteřině žebra zacelila. Pořád před sebou viděl její oči, které i mezi září jejího těla byly sytě černé. Děsilo ho to, ty oči se na něj právě upíraly.
Vytrhla svoji ruku z jeho hrudníku a bolest ustoupila, dostavil se však jistý šok z toho co právě zažil.
Pomohla mu vstát, společnými silami se dostali z jámy.
" Jsem zvědavá, jak ten kráter budeš zítra vysvětlovat. Právě si zničil majetek, do kterého vláda investovala tisíce kreditů." Tohle byl problém, který ho trápil nejméně.
" Jsem teď jako ty?" zeptal se až nevěřícně a s známkou naděje v hlase. Bylo pro něj naprosto neuvěřitelné být nesmrtelný. Noční zvuk prořízl její ostrý smích.
" A co podle tebe vlastně jsem? Chceš být to co jsem já? Kdyby to šlo okamžitě bych ti svůj osud přenechala. Chceš něco vidět?" došla na okraj plochy a z trávy zvedla zlomenou čepel. Obrátila se proti němu a podala mu ji do ruky. Než se stačil nadechnut celou vahou těla nalehla na meč a ten jí projel tělem . Stála u něj tak blízko že viděl jak jí tepe žíla na krku.
" Chci zemřít, celou svou bytostí chci opustit tohle hrozné místo." Nemohl se hnout ani myslet jeho mysl křičela o pomoc. Svezla se na zem a meč mu zůstal v ruce. Všude kolem byla krev. Klekl si k ní zvedl ji do náručí.
" Co jsi to udělala, nechci aby jsi zemřela potřebuji tě." Snažil se rukou zastavit krvácení. Chtěl se rozběhnout pro pomoc, ale zadržela ho. Rozvázala pásek u županu a na jejím břiše se objevila rozšklebená rána . V tom se ale začalo dít něco neuvěřitelného. Jejím tělem projela silná vlna energie a začala se kumulovat v místě zranění. Rána se sama začala zacelovat až z ní po chvíli zůstalo pouze nepatrné škrábnutí, které by se samo zahojilo během několika dní. Očividně ale tento proces nebyl bezbolestný, jejím tělem procházely silné křeče. Pevně ji držel, dokud nebylo po všem. I jeho se ta síla dotkla, až se mu zježily chloupky na zátylku. Ale očividně přesně věděla, co nebo koho hledá.
Pomalu se od něj odtáhla. Stále ji držel v náručí a jejich těla se k sobě poprvé dostala takhle blízko. Uvědomil si jak pevně ho svírá za košili na hrudníku. Vypadala tak zranitelně, jako malé dítě když upadne a chce utěšit. Dotkla se rukou jeho obličeje jako by ho viděla poprvé, cítil jak mu její zářivá energie proniká kůží. Chtěl ji políbit ale zarazila ho.
" Máš ženu jedi, nezapomínej na závazky, ke kterým jsi se zavázal." Začala se zvedat. Luke stále klečel na zemi v tratolišti krve a díval se za ní jak odchází.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama