TVD 11

10. října 2014 v 7:37 | Jane |  TVD
Kapitola 11

Po chvíli z domu vyšla Elena s Caroline. Hodili po ní nevraživý pohled. Ann jim zamávala, ony nasedly do Damonova auta a odjely. Ann počkala, až se zavřou poslední dveře jejího nového autíčka. Jeremy stál před domem a díval se, jak odjíždějí.

Nějakou dobu jeli úplně po tichu. Ale pak to Bonie nevydržela.
" Nemohla bys prosím zatopit? Nebo tady zmrznu." Ann se na ni podívala do zpětného zrcátka. Vůbec si neuvědomila, že je v autě pod bodem mrazu.
" Jistě promiň, nějak jsem se zamyslela." Zapnula klimatizaci a nastavila teplotu na 22 stupňů. Po chvilce bylo v autě příjemně. Ann si sundala rukavice a pak i kabát. Pohodlně se uvelebila a opět se vrátila ke svým myšlenkám.
" Jsem tady jedinej, koho zajímá, kam vlastně jedeme?" ozval se Stefan zezadu.
" Já to neřekla?" podívala se na Damona.
" Ne." Zavrtěl hlavou a vyhlédl z okénka.
" Jak jste to proboha mohli tak dlouho vydržet a nezeptat se?" Ann to nechápala.
" Po tom co jsi udělala Eleně, jsme si řekli, že bude nejlepší udělat, co chceš bez zbytečných řečí." Bonie shrnula jejich rozhovor do malé kostky.
" Vy ze mě máte strach? To je tak sladký." Rozplývala se.
" Je to pud sebezáchovy." Stefan to uvedl na pravou míru.
" Rozumný." Pochválila ho.
" To není rozumný, Stefane. Rozumný by bylo, kdybychom ji mohli zabít a hodit do řeky." Zavrčel Damon. Bonie se tomu zasmála.
" Dobrá zasloužila jsem si to. Ale některé situace vyžadují, aby byl někdo ten parchant… a já tu roli hraju ráda a dobře."
Najeli na dálnici směrem New York. Ann zapnula tempomat a skrčila si jednu nohu na sedačku, aby si ulevila.
" Jedeme do New Yorku?" zeptala se Bonie.
" Jo."
" Vždycky jsem se tam chtěla podívat." Zaradovala se.
" Obávám se, že to ale nebude úplně poznávací výlet." Varovala ji Ann.
" Tak co kdybys vyklopila, proč nás tam táhneš?" Damon se rozpovídal.
" No ty jsi tady jenom proto, že jsem špatnej vyjednavač. Ten o koho tady jde, je ona." Ukázala na Bonie.
" Ale já už nemám žádné schopnosti. Od té doby co jsem zemřela." Uvedla Bonie jako suché konstatování.
" Já nepotřebuju čarodějnici, těch mám dost. Ale to co teď jsi, jsem hledala zatraceně dlouho. Ta bláznivá čarodějnice co tak hloupě umřela, udělala víc blbostí než jen to, že se zamilovala do idiota."
" Myslíš Tessu?" Ann se nechápavě podívala na Damona.
" Ne tahle měla takový blbý latinský jméno Qetsy…něčo něco něco"
" Qetsiyah." Dopověděli za ni všichni tři.
" Už jsme měli tu čest s ní i se Salesem." Stefan si živě vybavil události posledního roku.
" Vážně? A co jsi na něj říkal?" podívala se do zrcátka na Stefana.
" Celkem fešák, ale trochu neurotickej." Zhodnotil. Ann se zvonivě zasmála.
" Co jste udělali s ampulí?"
" Vzala si ji jedna z dvojnic, co byla upírem." Damon na tuhle část rád vzpomínal.
" A jak dopadla?"
" Sešla a umřela."
" A jak dlouho to trvalo?"
" Proč tě to zajímá?" Damon byl podezřívavý.
Bonie se Stefanem jen mlčky poslouchali, kam se rozhovor bude ubírat.
" Můžeš třikrát hádat."
" Ten lék byl od tebe, že jo?" pochopil to rychle.
" Bingo."
" Takže to nefunguje, žádnej lék není." Začínal být naštvaný.
" Klídek, lék je jen to je trochu složitější než kousnout a vypít."
" Kde se tyhle podělaný pravidla berou?"
" Dlouhej příběh"
" My máme čas." Ann na to už nic neodpověděla, jen si rukou přejela po čele a zavřela oči. Její výraz zvážněl. Auto se opět na chvíli ponořilo do ticha. Asi po půl hodině se Ann nadechla jako před bojem.
" Jsi unavená, můžu tě vystřídat." Když Damon chtěl, byl opravdu milý a pozorný.
" Ne to je v pořádku." Podívala se na jeho profil ve slunečním svitu.
" Myslel jsi to vážně s tím ovlivněním?" zeptala se a napjatě čekala na odpověď.
" Jak to myslíš? Jasně že myslel. Nechci, abys mě ovládala." Jen tiše přikývla.
" Tak co? Na znamení dobrejch vztahů bys mě mohla pustit z háčku. Teď budeš mít na hraní Klause."
" Takhle to není a nebylo. Jen jsem tě chránila, Damone, nebo jsem se alespoň pokusila."
" A to ti mám jako věřit? Vymazala jsi mi z hlavy bůh ví co a nechala mě žít s tím vším, co se tam stalo, protože jsi mě chránila?" řval na ni.
" Ano" nedala na sobě nic znát, ale svírala volant tak pevně, že guma hlasitě zapraskala.
Stefan se k nim naklonil a snažil se je uklidnit.
" Dej mi pokoj Stefane. Ty sis to klidně všechno vypnul. Dal jsi emoce pryč a bylo to. To já musel s tím vším žít."
" Jak to myslíš?" Stefan pořád nechápal pointu věci.
" Zakázala mi vypnout lidskost. Musel jsem to všechno prožívat zas a znovu, to mučení, bolest." Naštvaně se rozmáchl a rozbil okno. Bonie vykřikla a chránila si obličej před střepy. Ann strhla řízení na odpočívadlo a zastavila. Vystoupila z auta, vytáhla Damona ven, než si stačil uvědomit co se s ním děje a přirazila ho na kamenný stůl na odpočívadle. Seděla mu na hrudníku a držela mu ruce za zápěstí. Chvíli se vzpíral, ale pak pochopil, že to nemá cenu a povolil svaly.
Stefan pomáhal Bonie z vozu. Když se ujistil, že je v pořádku a zadívali se na ty dva.

Ann Damona pustila a zvedla se. Stále mu však seděla na stehnech. Dívali se jeden na druhého. Damon se také posadil, takže se jejich těla skoro dotýkala. Pomalu se dotkl její tváře stejně jako tenkrát, když leželi na chladné podlaze a dívali se na sebe celé hodiny. Ten první dotek její kůže byl jako opium, které mu prostupovalo celý tělem.
Rozechvěl se jako tenkrát, rukou sjel k jejímu pasu a pevně ji objal. Zabořil hlavu do jejího ramene. Chtěl to vždy udělat, ale mříže a ona mu to nikdy nedovolily. Také ho objala a počkala, až se uklidní.

Bonie se Stefanem na tu scénu jen udiveně zírali.
" Tohle by neměl dělat. Co Elena?" Bonie se chovala jako věrná kamarádka.
" Myslím, že tak to není." Stefan cítil, že má jeho bratr na duši hlubokou ránu a právě možná našel způsob jak ji zahojit.
" A jak to je?" Skeptická Bonie nevěřila.
" To nevím."

Damon vdechoval vůni jejího těla a možnost jí sevřít v náručí. Ann si uvědomovala jistou nevhodnost tohoto okamžiku.
" No tak, ty máš přece přítelkyni, nech toho." Mírně ho od sebe odtáhla. Znovu se na ni podíval. Ann naklonila hlavu a naznačila, že se na ně celou dobu dívají Bonie a Stefan. Damon se vyklonil, aby na ně viděl. Stáli tam a přísně si je měřili pohledem.
" Jo jasně." Uchopil ji v pase, zvedl a postavil na zem. Postavili se metr od sebe a nějak nevěděli co říct.
" Jestli jsem ti ublížila tak se omlouvám. Možná už ztrácím rozum nebo alespoň jasný úsudek." Pokusila se o omluvu.
" Já vlastně nevím. Možná, že kdybys to neudělala, stalo by se ze mě něco, na co ani nechci pomyslet. I jako člověk jsem občas trochu pruďas." Podíval se na ni. Poodešla kousek od něj a zadívala se do dálky. Stefan s Bonie taktně poodešli a začali svůj vlastní rozhovor.
" Damone bála jsem se."
" Bála jsi se, ty?" divil se.
" Ano, bála jsem se, že se staneš někým, koho budeš nenávidět a měla jsem tě na tolik ráda, že jsem nemohla dopustit…" už nemohla větu dokončit.
" Co dopustit?" postavil se před ni a podíval se na ni svým ustaraným upířím pohledem.
" To je jedno." Zakroutila hlavou a sklopila zrak. Damon ji však uchopil za tvář a donutil ji, aby se na něj znovu podívala.
" Jsi připraven na to všechno, co tě čeká, když to zruším?"
" Nevím co to je tak jak ti můžu odpovědět."
" No uvidíme." Zadívala se mu do očí.
" Máš teď plnou kontrolu nad svým vědomým. Chci, aby sis vzpomněl na vše, co se stalo v tom vězení a na vše co jsem tě donutila zapomenout. Jsi teď volný." Odstoupila od něj a pouto se přetrhlo.
Několikrát zamrkal a nepřítomně zíral někam do svých vzpomínek.
Ann riskovala hodně. Damon věděl vše o jejím životě o tom, kde se narodila a jak se stala tím, čím je doposud.
Skousla si ret a čekala, až se vrátí do reality. Když se to stalo, zalapal po dechu. A nevěřícně si ji prohlédl jako by ji viděl poprvé. Jen pokývala hlavou na znamení, že rozumí. Otočila se a vydala k autu. Damon si pod náporem všech těch informací musel znovu sednout. Stefan si všiml, že se Ann vrátila k autu a začala se prohrabovat věcmi v kufru. Zadíval se na Damona, který seděl zhroucený na lavičce a vydal se k němu.
" Jsi v pořádku? Co se vlastně stalo." Chytil Damona za ramena.
" Jo jo jsem. Zrušila to." Řekl to trochu nevěřícně.
" To je fajn, alespoň v něčem drží slovo."
" Bude to znít ode mě asi divně, ale myslím si, že ona je jedinej člověk, kterýho znám, kdo splní to, co řekne. Je takovej Eliah jen s hezčíma nohama." Podíval se na bratra. Stefan se zatvářil udiveně. Nebylo zvykem, že by Damon takhle o někom mluvil.
" Na co všechno sis vzpomněl?"
" Až někdy jindy měli bysme jet dál."
" Fajn tak pojďme." Zvedli se a vydali k autu.
Ann se právě lepicí páskou pokoušela do okna nalepit kus igelitu. Vypadalo to hrozně.
" Koukám, že jsi asi nechodila na hodiny ručních prací?" rýpnul si do ní Damon. Očividně se mu nálada zlepšovala každým okamžikem.

" Smějěš se? Tak až Bonie zmrzne, bude to tvoje vina." Mrštila po něm páskou a sedla si za volant.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama