TVD 2

7. října 2014 v 20:14 | Jane |  TVD
Kapitola 2

Oba dva bratři pozorovali, jak žena odchází ladnou chůzí jen v roztrhaných silonkách a na nich zůstalo postarat se o hromadu mrtvol vyplňujících skoro celou uličku.
Stefan se ujistil, že je Damon už v pořádku a začal hledat nejvhodnější způsob likvidace odpadu. Měli štěstí, protože v uličce ústil kanál, takže společně naházeli těla do potrubí a až někde vyplavou, bude to už starost někoho jiného.
" Že se tak ptám, doufám, že to není jeden z tvých postelových úlovků." Stefan se obrátil na Damona.
" Buď klidný, k tomu jsme se nikdy nedostali. Měli jsme problémy s tím, abychom zůstali naživu."
" Ona tedy byla také augustinským upírem?"
" To jediné co o ní vím, že určitě není upír, Stefane."
" Tak co tedy je?"
" Nevím."
" Takže standartní situace, nic nevíme a možná zemřeme."
" Jop" Podívali se na sebe a vydali se směrem k hotelu, aby se trochu prospali před zítřejším jistě velice zajímavým rozhovorem.

Ann seděla na zadní sedačce svého vozu a zpozorovala pátravý pohled řidiče ve zpětném zrcátku.
" Jak vypadám?" usmála se na něj.
" Jako byste pracovala na jatkách."
" Ano dnešní večer byl poněkud náročnější" povzdychla si.
" Asi se budeme muset na nějaký čas opět rozloučit, měl byste jet navštívit na pár měsíců svoji rodinu. Peníze vám zašlu, a pokud bude potřeba, dám vám vědět, kdy se máte vrátit."
" Doufal jsem, že k tomu už nedojde."
" To já také, avšak nemohu vás vystavit nebezpečí, které se kolem mne zase začalo vyskytovat. A dovolenou si vy a vaše žena opravdu zasloužíte."
" Jste si jistá, že nebudete potřebovat moji pomoc?"
" Ano jsem, bratři salvatorové nejsou žádný problém a mohli by mi posloužit jako cenný zdroj informací. A ten kdo po mne jde, jistě nebude sedět za mými dveřmi. Bude si muset udělat malý výlet za tím hybridním skrčkem Kalusem. Vypadá to, že si myslí, že mi může rozkazovat a to já nestrpím, navíc jsem si myslela, že jsem poměrně dobře utajená a muselo se stát něco co jistá tajemství, která měla zůstat zapomenuta, odhalilo." Na to muž již nic neřekl.
Když dorazili před dům Ann vystoupila a pozorně se na muže zahleděla. Podala mu ruku na rozloučenou a on ji políbil na hřbet ruky.
" Ale no tak, vždyť neumírám." Usmáli se na sebe, muž nasedl do vozu a odjel. Ann se za ním dívala, dokud koncová světla nemizela v zatáčce. Je to už dávno co se takto loučila s jeho pradědečkem, ten ovšem jel s kočárem se čtyřspřežím. Otočila se pohlédla na svůj dům už několikátý. Postupně ztratila přehled o tom, co to vlastně znamená být doma nebo nějaký domov mít. Žila posledních 150 let sama a o lidskou společnost vlastně ani nestála. Za svůj život viděla umírat všechny, co milovala a nehodlala taková muka znovu podstupovat. Vešla na přístupovou pěšinu zasypanou štěrkem, které se jí zabodával do bosých chodidel a ta bolest jí připomínala, že ještě žije. Doma se osprchovala a dlouhou dobu smývala krev ze svých rukou. Přemýšlela o setkání s Damonem. Když ho viděla naposledy, rozcházeli se před hořícím domem, v jehož sklepě byli oba dva vězněni. V županu se posadila na postel a rozhlédla se kolem sebe a místnost se proměnila z vytapetovaných stěn do hrubě opracovaného kamene podzemní kobky. Na zádech ucítila chlad vystupujících z těch masivních zdí.
A za mříží na protější straně sedí muž s černými vlasy a pronikavýma očima. Dívá se na ni a snaží se navázat bezduchou konverzaci. A teď je ten chlap zase tady a ještě mnohem otravnější než dřív. Měla ho tam nechat uhořet, když měla příležitost. Padla na záda do peřin a usnula.

Stefan podal Damonovi konzervu s krevní transfuzí a posadil se proti němu do křesla hotelového pokoje.
" Tak a teď mi řekni, jak chceš zařídit, aby nám zítra něco řekla. Jak jsem pochopil, nejsi zrovna v nejlepší vyjednávací pozici."
" Stefane je to ženská, moje okouzlující rošťáctví a tvůj účes ji nemůže nechat chladnou."
" Jistě, na to že ti před hodinou prozkoumávala vnitřnosti jsi nějak optimistický."
" Jo to jsem, nic jiného mi taky nezbývá."

Damon si při té vzpomínce přejel rukou po břiše a ujistil se, že už nekrvácí. Když se zadíval na svoji dlaň, přeneslo ho jeho vědomí o několik let zpět do míst, na která se už nikdy vrátit nechtěl. Vrátil se ke dni, kdy ji poprvé uviděl. Byl zoufalý a sám když se dveře sousední cely otevřely a na podlahu dopadlo další tělo. Otočil hlavu, aby viděl dalšího ubožáka, který byl tak hloupý a nechal se sem zavřít. Uviděl jen drobná záda plná krvavých jizev, a jak si všiml očividně s chybějícími obratli. Bylo mu jasné, že dotyčné bude zotavení trvat několik dní. Byl však překvapen, když již ráno jeho sousedka začala projevovat známky života.
" Vítej v pekle drahoušku." Žena se k němu otočila čelem a její zorničky se za hustými řasami rozšířily, když ho uviděla. Pokusila se prudce posadit, její tělo ji však zradilo a ona dopadla zpět na zem.
" Brzdi kotě, máš toho za sebou celkem dost podle toho, v jakém stavu tě přinesli." Za tu chvíli si všiml, že je dost hezká a podle zbytků šatů taky dobře situovaná. Odsunula se ke zdi a opatrně se posadila tak, aby na něj viděla. Zabodla do něj svůj pohled, ale neřekla ani slovo.
Damon se probral z letargie zpět ke Stefanovi.

" Chceš o tom mluvit? Vím, že se poslední dobou moc nemusíme, ale jsi můj bratr…"Stefan vstal a nalil do dvou sklenek whisky a jednu podal Damonovi.
" Není o čem mluvit, vzali tě, rozřezali, vykuchali a nechali zahojit a tak den po dni."
" Chceš mi říct, že vás to nijak nesblížilo?"
" Jestli jsem měl někdy k někomu blízko tak to je ona, zachránila mi život ve všech směrech."
" Co se stalo pak?"
" Odešla, puf….a byla pryč a teď je puf…tady."
" Jo to ženský umí." Přiťukli si a mlčky šli spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama