TVD 4

7. října 2014 v 20:40 | Jane |  TVD
Kapitola 4

Ann se před kavárnou prudce zastavila a pozorovala požární vozy, které se právě vzdalovaly. Zaostřila svůj sluch, aby zjistila, co se stalo. Uslyšela zvuky plamenů a svištění vzduchu, který plameny požíraly. Soustředila se, aby zjistila, kde hoří a jak se dostala k tomu poznání, musela sama zalapat po dechu. Její dům byl v plamenech.
Salvatorovi stáli po jejím boku a nechápali co se děje.
" Tak jdeme žádný zdržování, čas jsou peníze." pobídl ji Damon. Ann se však nepřítomně dívala na místo, kde zmizela auta a pátrala v myslích lidí ve městě, kdo je za tohle všechno odpovědný.
" Kde máš toho fešáckýho šoféra?" Damon si nedal pokoj.
" Co se děje?" zajímal se Stefan, pochopil totiž, že se něco stalo.
" Dostaňte mě ke Klausovi, hned!"
" Ale musíme se dostat zpět do Mystic Falls a pak uvidíme, co bude dál."
" Fajn, mám auto za rohem, jak pojedete vy?"
" Opravdu si myslíš, že tě necháme jet samotnou? Navíc nechceš se třeba rozloučit, spakovat si pár podprsenek?" Ann po Damonovi šlehla ostrým pohledem.
" Už nemám domov ani podprsenky."
" Co se stalo?" Teď přestal žertovat i Damon.
" Zapálil můj dům."
" Jak to můžeš vědět?" zajímal se Stefan. Neodpověděla a vydala se směrem ke svému vozu. Damon se očním kontaktem domluvil se Stefanem, aby nasedl k ní. Nehodlal ji ztratit ani na chvíli z dohledu, ne po tom, co jim trvalo tak dlouho, než ji našli.
Nasedli tedy do stříbrného SUV a Ann prudce šlápla na plyn. Damon doběhl ke svému vozu právě ve chvíli, kdy stříbrný vůz zmizel v první zatáčce. Tiše zaklel a vydal se za ním.
Dojeli až na kraj města a již z dálky byl vidět mohutný dým. Ann zastavila za vrcholku kopce, ze kterého byl dobrý výhled do údolí, kde se rozkládalo město. Damon prudce zastavil vedle nich po několika minutách.
Ann vystoupila z vozu a opřela se o přední kapotu a nepřítomně zírala na hemžení lidí dole.
" Myslím, že to byl pěknej dům, jen já preferuju spíš zelenou trávu." Damon se postavil na okraj srázu a pozoroval žhavé peklo.
Ann se nasála vzduch, ve kterém byl cítit popel z mahagonového obložení, které sama vyřezala. Za ty roky se už naučila na materiálních věcech nelpět, a proto ji samotnou překvapilo, že ji tenhle pohled drásal nervy. Asi už je na takovéhle věci přeci jenom stará.
Zvedla se, přešla ke dveřím od vozu. Damon i Stefan čekali, co udělá.
" Tak můžeme jet." Nasedla a nastartovala motor. Bratři nasedli to svého vozu a předjeli Ann, která čekala, aby ji navigovali. Měla nasazené černé brýle a její výraz byl tvrdý a nepřístupný. Nikdo z bratrů dlouhou dobu nepromluvil a jen se zaobíral svými myšlenkami a pozorovali ubíhající krajinu.
Damon si občas ve zpětném zrcátku zkontroloval, zda má její vůz stále přilepený na svém kufru.
Musel uznat, že se přistihl, jak ji pozoruje více, než bylo nezbytně nutné. S ubývajícím světlem si sundala brýle a on měl jedinečnou příležitost pozorovat výraz v jejích očích.
Jeli necelých dvanáct hodin, když se Damon přistihl, že místo silnice pozoruje svá víčka. Stefan vedle něj v klidu podřimoval. Zastavil u benzínové pumpy a zabrzdil o něco prudčeji než musel, aby Stefana probral.
" Šípková růženko, co kdybys třeba na chvíli řídil třeba ty? Musím si dát kafe." Stefan si ospale promnul oči a vyhlédl ven. Byla tma a na stromech se tvořila zmrzlá krusta.
Ann tiše zastavila vedle nich a vystoupila do mrazivého vzduchu. Protáhla si nohy a záda, ve kterých to nebezpečně zapraštělo. Damon vystoupil na druhé straně.
Ann dotankovala benzín a vydala se zaplatit. Pro její unavené oči bylo v místnosti s pokladnou až nepříjemné světlo. Zamžourala a vydala se na obhlídku místního sortimentu. Postupně si vybrala kartáček na zuby, pastu, ručník a bylo nutné, aby si našla také nějaké oblečení, do kterého se převlékne, protože dvanáct hodin sezení v autě na jejím osobním kouzlu moc nepřidalo. Došla ke stojanu s tričky a začala se jimi probírat. Nakonec pátrání po něčem alespoň náznakem vkusném vzdala a vybrala si dvě trička jedno černé s růžovým srdcem "I Love USA" a druhé s lebkou "Meat is Murder". Hodila věci na pult, kde stál Damon a právě platil za tři šálky kávy. Prodavač nandal věci ledabyle do sáčku a Ann mu hodila na pult několik bankovek, jejich počítáním se nenamáhala.
Damon gentlemansky tašku popadl a podal Ann papírový kelímek s kouřící tekutinou. Ann jen přikývla místo poděkování a usrkla kávu. Byla hrozná, ale to nelepší, co se v danou chvíli mohlo sehnat. Vyšli zpět na parkoviště, kde Stefan vyndával z přenosné ledničky dvě krevní konzervy. Damon Stefanovi podal kávu a vzal si od něj plastový sáček.
" Na druhém sjezdu je motel, měli bychom se vyspat, než pojedeme dál." Ann zamíchala tmavou tekutinou a podívala se na reakci jejích společníků.
" Dobrá, tak jedeme." Nasedli a opět vyjeli, cestou míjeli jen málo aut, která nevypadala nijak podezřele. Ann se již klížily oči únavou, když konečně sjížděli na neupravený betonový plácek před oprýskanou budovou s vybledlým nápisem Hotýlek u Moa. Položila si hlavu na volant a zavřela unavené oči.
Damon vystoupil a vydal se na recepci pro klíče od pokojů. Stefan vyndal jejich zavazadla z kufru a podíval se na Ann, která si unaveně položila hlavu na složené ruce. Došel k předním dveřím a opatrně zaklepal na okénko. Žádnou reakci však nevyvolal, proto opatrně otevřel dveře a jemně s ní zacloumal, aby se probrala.
" Vždyť už jdu." Opřela se znovu do sedačky, otevřela oči a zadívala se na Stefana, který čekal, až se rozhoupe. Odepnula tedy pás a vystoupila. Kolena ji však zradila a musela se přidržet Stefana, aby neupadla.
" Díky, už nejsem nejmladší." Pousmála se, když nabyla ztracenou rovnováhu.
" Mám pro vás jednu špatnou zprávu a jednu ještě horší vy moje malé hrdličky." Ozval se jim za zády Damon.
" Divila bych se, kdybys nesl nějaké dobré zprávy. To bych měla možná i strach." Ušklíbla se Ann, zabouchla dveře od auta a z kufru vyndala tašku s věcmi.
" Má jenom jeden volný pokoj a to s manželskou postelí. Takže vítejte v nebi." Ironicky se uculoval.
" Mě ta postel určitě stačit bude, nemusíš mít obavy." Došla k Damonovi a zvala si od něj klíčky od pokoje. Stefan došel k Damonovi, hodil mu jeho tašku a společně se vydali za ženou, jejíž postava házela pod pouliční lampou dlouhý stín.

Ann otevřela dveře pokoje a rozsvítila světlo. Musela uznat, že už spala na mnohem horších místech, ale do komfortu tohle místo mělo opravdu hodně daleko. Po chvilce se ve dveřích objevili i oba bratři.
Přelétli pokoj a hlavně nevkusnou postel pohledem a začali tiše hodnotit jejich noční uspořádání. Naštěstí byl součástí zařízení i prosezený rudý gauč, na který se při troše fantazie mohl jeden člověk vejít.
Ann položila svoji tašku na stůl a opatrně se posadila na kraj postele, která bolestně zaskřípala.
Damon přešel pokoj a rozsvítil v koupelně.
" Je to dobré, v koupelně není ani náznak krve. Dámy mají přednost." Ustoupil stranou a vybídl Ann, aby se šla osprchovat. Ta se zvedla, popadla svoji novou módní kolekci v tašce a zavřela za sebou dveře koupelny.
"Tak kráska se dává do gala, a jelikož ty ses už prospal, vyhráváš noc na tomhle šarlatovém obláčku." Damon rukou vyzkoušel tvrdost gauče, ze kterého se při jeho doteku zvedl obláček prachu.
" Nevím proč, ale mám z toho všeho podivný pocit." Stefan svého bratra skoro nevnímal a vyhlížel ven do tmy škvírou ve vybledlých žaluziích.
"Jak mohla vědět, že její dům shořel, když byla nejméně dvacet kilometrů daleko?" otočil se ke svému bratru s nadějí, že o schopnostech jejich společnice má nějaké bližší informace.
" To bude asi zázrak přírody, pokud se tomu tak dá říkat." Damon hodil pohled na dveře, za kterými se ozývalo šumění vody.
" Jen doufám, že ta svá ouška použila a nečeká nás v noci nějaká klausova noční můra."
Dveře koupelny se otevřely a Ann vyšla oblečená pouze do trička se srdcem, které jí sahalo až skoro po kolena.
" Jsi si jistá, že jsi zvolila nejvhodnější velikost?" zasmál se Damon a prohlédl si její dlouhé nohy, které neviděl už šedesát let. Musel uznat, že se za tu dobu vůbec nezměnila a pokud ano tak rozhodně k lepšímu. Z jeho úvah ho vytrhl zvonící telefon. Byla to Elena.
" Ahoj, ano, ano všechno je v pořádku. Stefan vyšiluje já jsem neskutečně sexy a vezeme si domů pěknej ranec problémů, všechno je jak má být."
Stefan se odebral do koupelny a přibouchl za sebou dveře mnohem hlasitěji, než bylo nutné. Ann sjela pohledem ze dveří na Damona a pokusila se v jeho mysli najít odpověď na tohle podivné chování obou bratrů. Nad tím co objevila, jen zakroutila hlavou. Bylo nad slunce jasnější, že má co do činění s bandou malých nevyzrálých děcek, kterými cloumají jejich hormony více než je zdrávo. A už vůbec se netěšila na to, co ji čeká, až dorazí do cíle jejich cesty. Snad Bude Klaus trochu větší formát než tihle dva břídilové co se hádají o jednu malou nevyrovnanou holku. Damon ještě chvíli vrkal do telefonu, než definitivně zavěsil.
Ann mezi tím přešla k oknu a vyhlédla ven, zaostřila sluch, aby zjistila klik dalších návštěvníků je poblíž a co jsou zač. Když neshledala v nejbližším okolí žádné nebezpečí, otočila se ke stolu a vyndala z tašky diář z roku 1058 a pero. Přešla k posteli, posadila se na svoji polovinu, za záda si nasoukala polštář a zkřížila nohy. Nalistovala si v deníku příslušnou kapitolu, aby si osvěžila svoji slábnoucí paměť. Když se však chtěla začít soustředit, uvědomila si, že na ni Damon celou dobu upírá z pohovky pronikavý pohled. Zvedla k němu oči.
" Co?" zeptala se ho nabručeně.
" Už je to dlouho, co jsme usínali vedle sebe." Zvedl se a posadil se vedle ní.
" Místnost se zlepšila, společnost bohužel stále ne." Rýpla si do něj.
" Ooo jsem zasažen na nejcitlivějším místě." Předstíral zranění. Ann se k němu naklonila blíž jako by ho chtěla políbit a Damon se zapomněl nadechnout. Ann však jen nakrčila nos a začichala.
" Měl by ses osprchovat jinak spíš na zemi."
Stefan právě vyšel z koupelny a uviděl, jak ti dva sedí na posteli vedle sebe blíže než je pro zadaného muže, kterým jeho bratr byl, zdrávo.
" Fajn." Odsekl Damon, zvedl se a zmizel v koupelně.
" Co se tady děje?"
Ann se podívala na Stefana, kterému se ve vlasech a na hrudníku třpytily kapky vody. Měl na sobě jen černé kalhoty a Ann si najednou uvědomila přítomnost těchto dvou přitažlivých mužů.
" Je těžké přemluvit malé dítě, aby se šlo vykoupat a spát." Stefan si sedl na gauč a opatrně se položil, pod jeho vahou pružiny zasténaly. Ann přesunula pohled zpět ke svému rukopisu v deníku. Inkoust časem vybledl a některá místa byla stěží čitelná pod chabým světlem žárovky. Vzdala svoji snahu a odhodila knihu přesným obloukem na stůl na druhé straně místnosti. Zachumlala se do překvapivě čisté přikrývky a zavřela oči. Po chvíli uslyšela Damona vycházet z koupelny a postel na druhé straně se pod jeho vahou zhoupla tak, že se Ann skutálela těsně k němu.
" Ale no tak, je tady Stefan." Ann se namáhavě vyhrabala z dolíku u damonova pozadí. Měl na sobě jen ručník a kolínskou.
" Tak zvedni ten zadek, ať se můžu odkutálet."
Stefan jejich počínání sledoval s mírným údivem. Damon se zvedl a postel se s Ann rozhoupala jako rozbouřené moře. Pomalu se sunula opět na svoji stranu postele s tichým klením.
" Tohle bude horší než to vězení, tam mezi námi byly alespoň mříže." Chytila se okraje matrace a počkala, až se Damon položí. Jelikož byl těžší, tak se matrace na její straně vyboulila a museli chvíli hledat rovnovážnou polohu. Když se jim to podařilo, ozval se Damon.
" Kdo zhasne?"
Ann jen natáhla ruku, popadla svoji botu a mrštila jí proti vypínači, protože další vstávací a uléhací manévr by zabral minimálně půl hodiny. Místnost se ponořila do pološera a všechny tři těla se mohla uvolnit pod rouškou tmy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama